Modlitební skupiny

BIBLICKO-TEOLOGICKÝ ZÁKLAD MODLITEBNÍCH SKUPIN

Osobní modlitba je podmínkou společné modlitby a společná modlitba pomáhá růstu osobní modlitby. Ježíš dával společné modlitbě zvláštní význam: 
"Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich."
(Mt 18,19-20).

První modlitební skupina byla vlastně ta, v které se modlili po Ježíšově nanebevstoupení Panna Maria a apoštolové, když očekávali naplnění slibu, který jim dal vzkříšený Pán, že jim pošle Ducha Svatého, což se stalo v den Letnic (Sk 2,1-5). V okamžiku seslání Ducha Svatého se změnilo chování apoštolů a úplně vědomě přijali úlohu, kterou jim Pán Ježíš dal. Právě toto by se mělo stát v každé modlitební skupině. 

SOCIOLOGICKO-ANTROPOLOGICKÝ ASPEKT MODLITEBNÍCH SKUPIN

Existuje i sociologický důvod pro modlitební skupiny, zvlášť v dnešní době. Každý jednotlivec se má starat o svůj duchovní růst, ale pro psychofyzickou strukturu člověka je společenství v tomto růstu nenahraditelné. Mimořádně důležité je to v naší moderní době, protože jednotlivec se v rytmu této doby lehko ztratí. Skupina je zavazující, a tak je lehčí zůstat věrný rytmu modlitby. Úloha skupiny je velmi důležitá, protože kontroluje jednotlivce, napravuje ho a podněcuje k dobru. Zkušenost jednoho člena, ať již pozitivní či negativní, pomáhá druhým v růstu. Kdo zůstává sám, hrozí mu nebezpečí, že bude bez jakékoliv kontroly růst nesprávně. Ve skupině se lehčeji projevují dary jednotlivce a jeho úlohy, které skupina podpoří modlitbou a účinně pomáhá jejich rozvoji. 

MODLITEBNÍ SKUPINA A FARNÍ SPOLEČENSTVÍ

Pro každou modlitební skupinu je důležité, aby si budovala správný vztah k farnímu společenství. Modlitební skupina nenahrazuje farní společenství, ale obohacuje ho. V modlitební skupině se musí uskutečňovat farní společenství. Ona musí být nositelem modlitebně-pastoračního a charitativního života farnosti. 

Modlitební skupina musí být nejen v kontaktu s farářem a duchovními představiteli, ale má být srdcem a duší každého farního společenství. Mariánské modlitební skupiny jsou ve své podstatě "mateřské buňky" každého farního společenství, které skrze svůj modlitební život rozvíjejí mateřské působení ve farnosti. Z těchto "mateřských buněk" se rodí noví, přesvědčení věřící, obnovují a ochraňují se rodiny, vychovává se mládež, vznikají duchovní povolání, rozvíjí se aktivity ve všech směrech, jak v liturgicko-pastoračních, tak i v dobročinných skutcích starosti o staré, nemocné, opuštěné, vězněné, závislé aj.

Mariánské skupiny se tedy musí řídit tím, co sv. Matouš napsal v evangeliu (Mt 25,31-46 - Cokoliv jste udělali/neudělali jednomu z mých nepatrných bratří, mně jste udělali/neudělali.). Jedno je jisté, že všechny modlitby, posty, mše svaté a svaté zpovědi musí sloužit k rozvíjení lásky vůči každému člověku.

CO JE TO MODLITEBNÍ SKUPINA?

Nejprve je třeba upozornit, že modlitební skupina je skupina přátel. Nikdo se nás neptá, jak se setkávat s přáteli. Všichni to dobře víme. S přáteli rozmlouváme, zpíváme, mlčíme, pláčeme, smějeme se a radujeme se podle okolností, v kterých se kdo nachází. Tak je nutné chápat i modlitební skupinu. Jsou to přátelé, kteří se setkávají, protože jsou věřící. A věřící, kteří se setkávají, protože jsou přátelé. Modlitební setkání se bude formovat podle duchovního stavu účastníků. Na jedné straně musí vyjadřovat vnitřní stav jednotlivce a na druhé straně je potřeba ho vést a povzbuzovat Božím slovem. 

VEDOUCÍ MODLITEBNÍ SKUPINY

Když vizionáři mluví o modlitební skupině, vždy zdůrazňují, že si Panna Maria přeje, aby modlitební skupinu vedl kněz. Z praxe víme, že to však není vždy možné. Proto platí rada, že každá modlitební skupina se má modlit za to, aby dostala kněze, který ji bude duchovně vést. Dokud se kněz nenajde, modlitební skupinu vede některý ze členů modlitební skupiny, který má zkušenosti s modlitbou. 

Vedoucí modlitební skupiny musí dbát na některá základní pravidla. Předně musí dbát na to, aby při přípravě a vedení modlitební skupiny nebyl aktivní jen on sám. Každý člen musí dostat příležitost připravit a vést modlitební setkání. 

ZÁKLADNÍ PRŮBĚH MODLITEBNÍHO SETKÁNÍ

Příprava před založením modlitební skupiny: 

• 33denní zasvěcení dle sv. Ludvíka Maria Grigniona z Montfortu. Každý den se modlí zásvětná modlitba sv. Ludvíka, modlitba trvá cca 5 minut denně.
  Zásvětná modlitba - ke stažení níže na konci tohoto textu.
  
• Poté společné setkání se zasvěcením a požehnáním (ideálně v kostele před svatostánkem a s kněžským požehnáním).

Modlitební skupina a její setkávání:

• Modlitební skupinu mohou tvořit klidně pouze 2-3 lidé. Ideálně-maximální počet pro udržení osobního vztahu skupiny: cca 15 osob.
• Vhodný interval setkávání: jednou týdně, třeba i online.
  Dobré stanovit pravidelný čas tak, aby se na dálku k této modlitbě mohli připojit další. Např. v pátek ve 21 h. A ti, kteří nemohou být na tomto setkání, se mohou spojovat v modlitbě na dálku. 
• Pokud je setkání osobní, je dobré se modlit ve vhodných prostorách, kde skupinu nebude nic vyrušovat, před křížem a obrázkem Panny Marie. 
• Prosíme všechny modlitební skupiny o vyplnění krátkého dotazníku, abychom měli představu o rozložení modlitebních skupin v naší zemi a o jejich fungování. 
• Pro modlitební skupiny máme k dispozici několik A4 obrázků Panny Marie požehnaných při zjevení Pannou Marií. Máte-li o obrázek pro svou modlitební skupinu zájem, rádi vám jej zašleme. Při vyplňování dotazníku (tlačítko níže) v jeho závěru zadejte vaši adresu a my vám požehnaný obrázek zašleme.

Průběh modlitby: 

• Úvodní zpěv.
• Nejprve vzývání Ducha Svatého, protože bez Něho nemůžeme nic. 
• Následuje četba evangelia následující neděle, několik minut meditace nad textem.
• Modlitba růžence, dobré proložit poselstvími Panny Marie z Medjugorje.
• Zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.
• Zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
• Modlitba ke sv. Josefovi. 
• Díkůčinění za vše, co jsme v modlitbě svěřovali.
• Závěrečný zpěv.

HLUBŠÍ PRŮBĚH MODLITEBNÍHO SETKÁNÍ - PRO POKROČILÉ

Ze setkání modlitebních skupin vizionářů se dá přesně zjistit, jak je Panna Maria vedla - jak má duchovně růst každý jednotlivec ve skupině a jak má růst a působit skupina jako celek. 

Samotný průběh setkání měl svoji vnitřní logickou strukturu, která určitým způsobem odpovídá sktruktuře mše svaté. Tato vnitřní struktura může posloužit všem modlitebním skupinám, které vznikly a jsou inspirované medjugorskými poselstvími, jako pokračování školy Panny Marie pro doma.

• Setkání se začíná písní, která otevírá srdce a navozuje modlitební atmosféru.
• Začátek modlitby je ve znamení očištění, odpuštění, smíření. Tím se navrací vnitřní svoboda a srdce se stává schopným slyšet Slovo a osobně na něj odpovědět.
  To se děje v osobních modlitbách, které následují po úvodní modlitbě vedoucího, v které vyzývá právě k odpuštění, smíření, očištění, a pomáhá skupině uvědomit si Boží lásku, milosrdenství a odpuštění. 
• Potom se mohou přednést osobní modlitby ve stejném duchu - osobně se modlí za konkrétní odpuštění a osobně se přiznává vina a víra v odpuštění. 
• Takto se skupina stane schopnou naslouchat poselství Panny Marie a komentáři, který připravil vedoucí. 
• Vedoucí v určitou chvíli vyzývá k modlitbě na různé úmysly. Skupina se začne aktivně modlit, přičemž každý naslouchá modlitbě, kterou přednášejí ostatní, a celý proces modlitby pokračuje osobními modlitbami. Proto je velmi důležité, aby se všichni modlili a aby modlitby byly jasné a krátké, aby si je každý mohl vyslechnout, pochopit je a modlit se za ně. Je dobré, když je po každé modlitbě chvíle ticha na rozjímání. 
  Zde je potřeba dávat pozor na to, aby se do popředí nedostal jeden člověk a nevyslovil mnoho modliteb, protože to znemožňuje zapojení ostatním. 
• Po modlitbách je vždy dobré hovořit spolu o úlohách, které konkrétně vyplývají pro skupinu, nebo zadat úkoly jednotlivcům.
• Na konci setkání následuje poděkování Bohu za všechny milosti a dary, i za dar utrpení a kříže. Při děkování si člověk začíná uvědomovat Boží lásku a všechna Jeho dobrodiní a do srdce se mu vrací radost a pokoj a posilňuje se jeho víra. A vděčnost je sama o sobě nejkrásnějším vyjádřením víry a lásky. Vděčnost je nejlepším prostředkem proti smutku, nedůvěře, nevíře. Je žádoucí, aby se i díkůčinění účastnili všichni členové. 
• Úplně na závěr setkání je prosba o požehnání a zpívaný Otče náš. 

Nejvhodnější je, aby setkání trvalo asi hodinu a půl. Jestliže je příliš krátké a uspěchané, vnitřní modlitba nemůže dobře probíhat. A když je příliš dlouhé, vnitřní chod se může zabrzdit a lidé se začnou setkáním vyhýbat.

Zlatým pravidlem každé modlitební skupiny je najít si čas mluvit o tom, co se jednotlivcům líbí, co jim pomohlo v růstu, aby měli radost, lásku, naději, pokoj, ale i o tom, co v tom jednotlivcům překáží. Skupina postupuje tak rychle, jak postupuje její nejpomalejší člen. Proto je nutné naslouchat těm, kteří mají z nějakých důvodů těžkosti a problémy.

I když se všechny uvedené procesy a vnitřní části nemohou oddělovat jedny od druhých, přece je velmi užitečné, když je vedoucí vnímavý k tomu, co se děje ve skupině, aby ukončil jednu část a začal další a aby se mezitím zazpívala vhodná píseň. To pomáhá při otevírání srdce. Je užitečné zazpívat krátkou píseň i po spontánních modlitbách. 

Vedoucí musí vždy zdůrazňovat, že modlitební skupina je skupina přátel, kteří se společně modlí, mluví spolu, zpívají, kteří se svěřují jeden druhému, odhalují své problémy a svěřují osobní úmysly, za které se ostatní budou modlit a nebudou o tom mluvit mimo skupinu.

Texty převzaty z knih od fra Slavka Barbariče, kde se zabýval tématem modlitebních skupin.