Svědectví: Desetičlenná rodina Ajduk se chce líbit Pánu a ne lidem

Je hezké vidět šťastné a usměvavé lidi a přesně tak vypadá desetičlenná rodina Ajduk z Opuzenu. 

"Jak jsem se trochu víc nasměroval k víře, začal jsem přicházet do Medjugorje, začal jsem se více modlit, po delším čase jsme se vyzpovídal, začal chodit pravidelně na mši svatou - skrze modlitbu jsem uviděl Božanu, často četla čtení na mši svaté v Medjugorje, viděl jsem ji na adoraci... Při jedné příležitosti jsem byl mně drahou osobou pověřen, abych se modlil za klopýtající a ztracené mladé lidi a že mi Pán Bůh daruje osobu, kterou budu milovat a která bude milovat mě.   

Dost jsem se modlil, často jsem chodil na Križevac. Při jednom výstupu, bosý s růžencem v ruce, jsem potkal starší manželský pár, který mě pozdravil a řekl: Ten se dobře ožení. A po několika měsících jsme se na tom zastavení poznali." řekl Damir Ajduk, dnes otec osmi dětí ve věku 1 až 13 let.

"Byla páteční křížová cesta farnosti, pravidelně jsem pomáhala a když jsme stoupali vzhůru, oslovil mě a pozdravil mě. A já zrovna přemýšlela, jak na úpatí Križevace, když se čekalo na začátek modlitby, jsem se zdravila se shromážděnými známými, většinou ti stejní lidé, ale jeho jsem nepozdravila, protože jsem ho neznala. Díky tomu jsem se cítila trochu nesvá. A na třetím zastavení, když jsem se modlíce tak přemýšlela - on se ohlásil a pozdravil mě." vzpomíná Božana.

Asi po roce a půl se spolu církevně vzali. 

"Medjugorje pro nás opravdu hodně znamená. Ona už procházela školou Panny Marie, já jsem tehdy teprve začínal. To nejdřív Hospodin na mě pracoval, než mě dostatečně pozvedl, kdy jsem začal číst Písmo svaté, Evangelium, kdy jsem mnohé věci napravil, změnil, teprve pak mi Pán dal abych poznal ženu," řekl Damir. A Božana dodává "V podstatě připravoval i mne i jeho."

"Delší dobu jsem nechodil na mši svatou stejně jako mnoho mladých po biřmování, nedostatečně jsem poznával živého Boha." upřímně přiznává Damir, který pak poznal, že "je veliká milost účastnit se mše svaté. Skrze Medjugorje začalo moje obrácení. Ale věděl jsem, že se musím vrátit a být aktivní v mé farnosti, ikdyž mi to zpočátku bylo nepříjemné jít do našeho kostela po těch více letech. Ale Hospodin zlomil všechny okovy, zlomil vše, co bylo potřeba ve mně zlomit. Děti jsou aktivní, Bohu díky. Jsou ministranti, Lucie je ve sboru. Všichni radostně spolupracují na životě farnosti." 

Pro rodinu Ajduk je přirozené, že je jich tolik. 

"Před oltářem jsme to přijali při svátosti manželství. Když nás lidé vidí, říkají - jim to vyhovuje, oni jsou takoví. Ale je to náročné, vyžaduje to každodenní úsilí. Někdy je to opravdu utrpení a bolest, ale i veliká radost s nimi všemi pracovat a učit se, společně jít k Pánu," dodává Božana. 

Otec Damir vysvětluje jejich cestu jednoduše: "Nechci se líbit lidem, ale Pánu." A to je moje cesta a to je myšlenka, která mě vede životem – líbit se Pánu, ne lidem."

A to, že jsou stále radostní a usměvaví, to, co vyzařují - to považují za plod víry.

"Snažíme se každý den žít životem modlitby. Pokud nemůžeme chodit každý den na mši, tak se snažíme společně modlit růženec, číst Písmo svaté. Děti se také aktivně zapojují do modlitby růžence. Každý z těch starších předmodluje jeden desátek. Pán skrze tuto modlitbu nás proměňuje a dává nám ducha radosti," říká matka. A otec dodává: "Děti jsou veselí, děti jsou radost. A máme hodně dětí. Když přijdu z práce, všichni ke mně běží. Musím zaujmout postoj, aby mě nesrazily, když ke mě všechny běží. A je to prostě radost. A Ježíš je tu, aby nás pozvedl a vedl."

Božana zdůrazňuje, že Písmo svaté vyzývá k radosti a uzavírá: "Děti jsou vskutku opravdovou radostí. Jak pro mě, tak pro něj."

Damir přiznává: "Než jsem se obrátil, myslel jsem si – dvě děti jsou naprosto v pořádku. A teď, když jsem se obrátil, říkám – Bože, ať se děje tvá vůle. Neptej se mě mnoho, abych hodně nemyslel. Ty to řiď, Ty víš, co je nejlepší. Ty mě veď. A stejně tak nám dal Hospodin i děti, Bohu díky a Jemu sláva.

Rodina kromě pravidelného platu otce má malé hospodářství, pěstují mandarinky, mají půdu, kterou obdělávají a tak jim Hospodin pomáhá, aby měli dostatek prostředků pro normální život. 

"Opravdu bych s nikým na této planetě neměnil. Pán mi dal takový život. Je to skutečně naplněn, radostný život. Panna Maria říká, abychom se dívali k nebi - nebe je náš domov. To je cíl, který mě těší. Je radost, že je Hospodin s námi a že s námi bude vždy," je přesvědčen Damir.

Jedenáctiletý Frane Jakov a desetiletý Petar říkají, jak jsou rádi, že jsou v početné rodině, vždycky jich je dostatek na hru. Petar poslední tři roky ani jednou nevynechal ranní mše, roráty. Ministrují, pomáhají rodičům a babičce a dědovi, kteří žijí v přízemí rodinného domu v Opuzenu, a také dědovi v Medjugorje, kde je práce na polích ještě rozmanitější. 

Rodiče si jsou vědomi, že život je plný výzev, že bude následovat ještě náročnější období výchovy, ale maminka Božana se nebojí.

"Předávám štafetu své drahé Matce, Panně Marii, aby vládla společně s drahým Bohem, protože bychom je my svými silami nemohli vést správnou cestou. A nemá smysl plýtvat svými silami. Ale když prosím Boha o pomoc, všechno jde. 

Je náročné zvládat sledovat jejich školní povinnosti, jejich biologické potřeby, ale Bůh zařídil čas a povinnosti tak, aby se vše stihlo, nic jim nechybělo a my měli i trochu volného času pro sebe. Každý den začínáme a končíme díkůvzdáním a pak to Bůh vede. Vše předáváme Pánu, aby to On řídil a vedl," říká Božana a zdůrazňuje, že rodina, která se společně modlí, zůstává pohromadě.

Rodina Ajduk z Opuzena, ve které jsou čtyři z osmi dětí ministranti, se každý den společně modlí růženec. Otec zdůrazňuje, jak je potřeba odevzdat vše Pánu. 

Mezi výzvy počítají mobilní telefony a televizi, které omezují a hlídají, co děti sledují, co dělají, s kým se stýkají a hodně s nimi o tom mluví. "A nejdůležitější je účast na mši svaté. Určitě bych doporučil rodinnou modlitbu růžence. Doma jsme si vyrobili srdíčko na papír A4 a rozdělili na čtverečky s datumy tak, že každý den, když se společně pomodlíme růženec, jeden čtvereček do toho srdíčka vymalujeme červeně. A to srdce roste. Dali jsem ho do kuchyně, abychom ho viděli, jak už je hodně červené. Je to pro nás radostná pobídka k pravidelné modlitbě. A do toho srdce jsme si napsali – miluji Ježíše a Marii", řekl otec Damir Ajduk, který svědčí o otevřenosti životu, lásce a víře ve své rodině spolu s manželkou Božanou a jejich osmi dětmi.

Zdroj foto i textu: https://radio-medjugorje.com/vijesti/drustvo/deseteroclana-obitelj-ajduk-zeli-se-svidjeti-gospodinu-a-ne-ljudima?fbclid=IwAR0ee2_0FS3gcHje9dXYfHMuMjBrQcWPaepe54ouE--86lKWbexratcZWnU