Předsevzetí

Předsevzetí si dáváme zejména na začátku nového roku. Ale co vlastně znamenají a proč se je tolik snažíme dodržet? 

Jsou jako semínka, která když zasadíme s láskou a odhodláním, že se o ně budeme trpělivě starat, mohou v nás vyrůst v krásné květy. Ale cesta k naplnění předsevzetí není vždy přímá a snadná. Je plná překážek a výzev, které nás testují a posilují. Během našeho života pak přichází další, která zní asi takto: Když se mi podaří to či ono, když něco zvládnu, nebo když se uzdravím, tak něco změním… například své chování, přestanu tolik pít, kouřit, začnu sportovat, odpočívat, nebudu se přejídat. Klademe si jakési podmínky naší změny. Takový obchod s Bohem. "Když Ty mi dáš to, co chci, tak já se změním, jak Ty chceš." Naše touha po změně, k jejíž uskutečnění jsme do teď nenašli sílu. Zrcadlo, do kterého se díváme a chceme vidět náš hezčí odraz. 

No i tyto situace jsou někdy prvním krokem k našemu duchovnímu růstu. Nicméně, proč tedy selháváme? Možná je to tím, že si stanovujeme příliš velké cíle, nebo úspěšné završení nemůžeme sami ovlivnit a zapomínáme, že změna vyžaduje hlavně čas, úsilí i pomoc Boží. Nezdravý může být také tlak, který na sebe klademe, často spojený s vnějšími očekáváními od rodiny, přátel nebo společnosti. Místo abychom si dávali cíle, které skutečně vycházejí z našich vnitřních přání a hodnot, můžeme se nechat unést tím, co je právě "trendy." Rychlé výsledky jsou lákavé. O nich nás přesvědčují všude v reklamách, ale nevěřte všemu, co dnes vidíte a hlavně slyšíte. 

Žijeme v rychlé době, vše se zkracuje, i slova. Co je dlouhé nečteme, ani neposloucháme. Potřebujeme krátké informace a často podléháme bludům. Nemáme ani čas se zamyslet a zapojit zdravý rozum a o modlitbě nemluvím. 

Soustřeďme se na to, jak se měníme. Buďme k sobě laskaví a otevření – nejen k úspěchům, ale i k neúspěchům. Nejde jen o výsledek, ale o cestu, kterou jdeme. Každý krůček, i ten neúspěšný, nás něco učí. 

Duchovní růst přichází, když se naučíme trpělivosti, pokoře a přijmeme lásku. Každý den je novou příležitostí k tomu, abychom se vrátili k našim záměrům, i když jsme zabloudili. Vzpomeňte si na mnohá podobenství z Písma. Skutečná proměna přichází, když se spojíme s naším vnitřním já a s Bohem a naše předsevzetí budou vycházet z hloubi srdce. Pak nemusí být dokonalá, ale otevřou nás změnám. Důležité je, abychom v nich nacházeli smysl a radost. A nezapomeňte, kdo nám po celou dobu pevně stojí v zádech a věří v nás. 

Autor: Tamara Suchánková, spolupracovnice Centra Medjugorje, katechetka
Zveřejněno i jako "Myšlenka na den" na Rádiu Proglas.