Fra Slavko Barbarić: O důležitosti odpuštění v rodině

"Pokud ve svém srdci pocítíš cokoliv proti někomu, modli se, dokud k němu nezačneš pociťovat pozitivní pocity." V jedné skupině jedna osoba reagovala slovy: "Aha, pak bych se měla modlit dnem i nocí!" Fra Slavko odpověděl: "Pak se modlete dnem i nocí, dokud nedokážete odpustit, protože mír je hlubokou touhou každého a stojí za to o něj usilovat." 

Problém odpuštění je závažnější, než si myslíme, zvláště v rodinách. Podívejte, když s kamarádem či kamarádkou mluvíme o druhých, jak mluvíme? Mnohokrát negativním způsobem; a vždy, když jsme v pokušení takto mluvit, řešíme problém odpuštění. Říkají: "Můj život je těžký kvůli tátovi, mé mámě, manželovi, manželce, tchýni, snaše..." Problémy nám dělají vždy ti druzí! Kolikrát jsme řekli nebo slyšeli, že život mého otce nebo mé matky, mé ženy nebo mého manžela je těžký kvůli mně???"

Jsem si jistý, že jste slyšeli svědectví mladých mužů z Cenacola. Jednou jeden mladík řekl: "My v komunitě se máme rádi ne proto, že bychom se neznali, ale máme se navzájem rádi, protože se známe; nebojíme se říct jedni druhým: Zmýlil jsem se! Máme se rádi, protože známe také slabosti jedni druhých." Mnohokrát, zejména v rodinách, tyto věci schováváme. A pak se masky setkají! Masky, a ne lidé! A tak se setkáváte s maskami mezi manželi, mezi rodiči a dětmi, a pak máte divadlo, ne rodinu, ne život."

Zkrácený přepis zamyšlení fra Slavka Barbariće o odpuštění v rodině.

Zdroj textu a foto: odkaz ev. č. 55 (k vyžádání v Centru Medjugorje, z.s.)